Angličtina pro výuku v angličtině

1. ÚVOD

1. 1. Cílové skupiny a cíl publikace

1. 1. 1. Předkládaná publikace je určena primárně vysokoškolským učitelům odborných předmětů vyučovaných v angličtině, která pro učitele představuje cizí jazyk, a učitelům angličtiny na vysokých i jiných školách.
      2. Kniha se obrací na uživatele s jazykovými dovednostmi od úrovně zhruba B1 Společného evropského referenčního rámce.
      3. Kniha může pomoci i studentům při komunikaci s anglicky mluvícím učitelem buď v České republice či v rámci studijního pobytu na zahraniční vysoké škole.

 

1. 2. Cíl knihy

1. 1. 1. Kniha si klade za cíl poskytnout učitelům rozšíření okruhu výrazových prostředků při jejich aktivní jazykové produkci především v rámci výuky, ale i v jiných kontextech (např. při přijímacích pohovorech či konzultacích se studenty, vystoupeních na odborných konferencích, pedagogickém působení na zahraničních vysokých školách apod.). Kniha chce pomoci učitelům poskytnout studentům expozici co nejbohatšímu anglickému jazyku užívanému ve standardních situacích spojených s výukou.
      2. Kniha sleduje sekundárně rovněž didaktický cíl. V některých kapitolách najde uživatel i řadu didaktických typů pro příslušnou pedagogickou aktivitu. Primárním smyslem publikace je ovšem pro autory poskytnutí jazykové variability výrazových prostředků používaných ke stejnému či podobnému účelu.
      3. Základní snahou autorů je tedy prezentovat učitelům jazykový materiál, který by jim umožňoval neomezovat se v jejich anglické komunikaci pouze na několik málo osvědčených frází v daných situacích, ale využívat dalších existujících výrazů vhodných pro danou fázi výuky či různé situace související s výukou. Autoři vycházejí z toho, že si studenti zaslouží i v opakujících se situacích slyšet používat učitele co nejbohatší anglický jazyk, a tak z jeho promluv jazykově maximálně profitovat – jak z hlediska pasivního porozumění, tak pro vlastní pozdější aktivní použití.
      4. Většinu kapitol mohou upotřebit všichni učitelé používající angličtinu jako výukový jazyk.
         1. Je však zřejmé, že někteří učitelé využijí určité kapitoly více než jiní, např. učitel anglické lingvistiky využije lépe kapitolu vysvětlující zásady správné výslovnosti či zákonitosti tvoření slov než učitel přednášející v angličtině krajinnou ekologii či specialista na matematickou analýzu.
         2. Ovšem i učitelé krajinné ekologie a jiní odborníci si mohou v této kapitole rozšířit obzor a své vlastní řečové dovednosti zdokonalit.
         3. Vzhledem k tomu, že se učitelé angličtiny setkávají ve své pedagogické praxi s nutností vysvětlovat studentům určité zákonitosti fonetiky a fonologie při komunikaci, rozhodli se autoři zařadit do knihy i toto speciální téma.
      5. Podle úrovně jazykové vybavenosti svých studentů i své vlastní si učitel používající tuto příručku může vybírat ty jazykové prostředky, které mu vyhovují a postupně si jejich aktivní zásobu rozšiřovat.
      6. Kniha si neklade nárok na úplnost z hlediska zařazení dalších kapitol/podkapitol, dalších slovníkových hesel či jejich částí. Autoři budou rádi za jakékoli podněty směřující ke zkvalitnění publikace.

 

2. Charakteristika a struktura knihy

1. 1. Publikace představuje kombinaci anglicko-české konverzační příručky a překladového slovníku.
   2. Jde tedy o sbírku převážně větných, ale i nevětných nebo oborově zaměřených terminologických slovníkových hesel, seskupených podle určitých výukových situací a významových okruhů, tzn. podle jejich určitého účelu, určité funkce. Tyto výrazové prostředky je tedy možno chápat jako specifické či někdy obecné součásti tzv. funkčního jazyka.
   3. Autoři volili u většiny hesel jejich větnou podobu proto, že jsou si vědomi důležitosti kontextu pro aktivní i pasivní učení.
   4. Jednotlivé situace (fáze hodiny) a další významové okruhy související s výukou/studiem na vysoké škole jsou soustředěny do 44 samostatných kapitol, pro větší přehlednost většinou s detailnějším členěním na podkapitoly.
   5. Anglická slovníková hesla, tj. slovníkové záznamy (angl. entry), jsou opatřena zrcadlovým překladem do češtiny. Jeden výraz zde má převážně podobu věty, spíše výjimečně také nevětného jednoslovného či víceslovného výrazu. Jako příklad nevětných výrazů uveďme např. různé typy oslovení při pozdravu či v e-mailové korespondenci se studenty, obdobně rozloučení, dále názvy vysokých škol či fakult, názvy pracovních pozic pedagogů na vysoké škole, lingvistické odborné termíny, hesla sloužící k orientaci a popisu míst v budově vysoké školy aj.
   6. Základní řazení výše zmíněných situací, a tedy i kapitol, je časové. Bylo zvoleno zhruba podle často se vyskytujícího časového členění jazykové výukové lekce, tedy např. v následující posloupnosti: pozdrav k zahájení hodiny, omluvy, úvodní krátký rozhovor a aktuální zprávy, kontrola prezence, plán kurzu či jednotlivé hodiny, komunikace o požadavcích na zápočet/zkoušku atd. Posloupnost a vůbec zařazení těchto situací do výuky podléhá v praxi samozřejmě vždy volbě samotného učitele. Kniha předkládá jen jednu variantu z mnoha možných sledů jednotlivých fází hodiny.
   7. Publikace ovšem obsahuje řadu kapitol či podkapitol, jejichž slovní zásoba je použitelná v různých fázích hodiny. Nejde u nich tedy o hledisko časové, ale v první řadě tematické, např. opravování studentů, žádost o opakování či vysvětlení, vyjadřování názoru, podávání instrukcí před zápočtovým testem aj. U témat obecnějšího charakteru nelze časové hledisko uplatnit vůbec, což je kupříkladu e-mailová komunikace se studenty, organizace studia na vysoké škole, komunikace o efektivních metodách samostatného studia cizích jazyků, a další. Tato témata jsou řazena spíše ke konci knihy. To platí rovněž o tématech tzv. mimovýukových, jako jsou konzultace při psaní závěrečné práce, obhajoba této práce aj.
   8. Řazení jednotlivých záznamů je v každé podkapitole abecední, tedy podle prvního písmene celého anglického hesla. V rámci podkapitol nebylo totiž bohužel možné uplatnit systematicky hledisko významové ani časové souvislosti. Záznamy v podkapitolách jsou pro usnadnění orientace číslované. – Několik málo podkapitol doznalo ještě detailnějšího členění do menších podskupin. To se týká např. kapitoly 28 (Jazykové hry); i v nich je ale uplatněno abecední řazení.
   9. Značný důraz je v publikaci věnován např. tématu (studentských) prezentací a všem jejím fázím, včetně plánování prezentace a na druhé straně i zpětné vazby od učitele či jiných studentů po přednesení prezentace samotné. Studenti sami označují mnohdy svou prezentaci za jednu z největších výzev v průběhu semestru. Zkušenost z profesní praxe v mnoha oborech ukazuje, že získání co nejlepších prezentačních dovedností v rodném i cizím jazyce během studia představuje velký vklad do pozdějšího úspěšného života při výkonu povolání.
   10. Některé slovníkové záznamy mohou aplikovat spíše studenti, např. při aktivitách zadávaných při výuce dvojicím či skupinkám – vyjadřování návrhu, souhlasu či nesouhlasu apod., nebo při obhajobě disertační práce. Řada záznamů zařazených do knihy může tudíž obohatit anglickou slovní zásobu nejen učitelů, ale i studentů, a vhodně ji variovat.
   11. Autoři jsou připraveni vytvořit i česko-anglickou podobu příručky.

 

3. Možnost použití příručky

1. 1. Příručka je určena zejména pro samouky.
   2. Některé podkapitoly může však např. učitel angličtiny použít jako výchozí materiál pro procvičování některých základních oblastí funkčního jazyka při výuce a doplnit jej vhodnými lexikálními cvičeními.
   3. Obecně lze říci, že si uživatel příručky může předložený jazykový materiál zpracovávat podle své výchozí dosažené jazykové úrovně tak, jak sám potřebuje. K jazykovým heslům, která již aktivně při komunikaci se studenty používá, si bude postupně přidávat ta, která považuje pro svou pedagogickou praxi za užitečná. Budou to pravděpodobně ta hesla či jeho části, jež dosud aktivně nepoužívá či kterým by dokonce ještě ne zcela přesně porozuměl.
   4. Za velmi efektivní způsob považují autoři postup, kdy si učitel při svém samostudiu představí konkrétní širší jazykový kontext (situaci), kdy dané slovníkové heslo použije, např. dotaz od studentů, na který příslušným slovníkovým heslem odpoví. V ideálním případě si představí takovýchto kontextů několik a vytváří si varianty svých reakcí.
   5. Autoři příručky si dovolují připomenout následující velmi známé doporučení pro učení se cizímu jazyku: učit se rozhodně nahlas. Neurovědy a další vědy o učení dokládají, že –zjednodušeně řečeno – vyslovením určitého slova či fráze cílového cizího jazyka nahlas se v mozku aktivují další oblasti, jež ve spojení s oblastmi zpracovávajícími pouze čtení učebního materiálu vytvářejí pevnější oporu pro uložení tohoto materiálu do dlouhodobé paměti.
   6. Uživatel příručky jistě nezapomíná na to, že vědomé psaní je další aktivitou, která podporuje zapamatování, a tedy i možnost aktivního používání hesel či jejich částí, kterými chce obohatit svou slovní zásobu pro výuku. Tvořivé používání výpisků či alespoň grafické zvýrazňování hesel pro něj relevantních je jeho běžnou učební praxí.
   7. Další velmi účinnou metodou osvojování si jazykového materiálu v příručce je též následující postup: uživatel může přečíst nahlas např. část jedné podkapitoly a pořídit si nahrávku sama sebe. Tu pak používá při memorování této části tak, že ideálně nahrávku poslouchá a zároveň čte nahlas. Také může požádat o nahrávku rodilého mluvčího.
   8. Učitel si může v neposlední řadě sám pro sebe vytvořit určitý shrnující krátký test poté, co se naučí určitý počet pro něj zajímavých výrazů z několika podkapitol/kapitol, např. doplňování slov z nabídky, spojování navzájem souvisejících částí věty/výrazu, dokončování věty apod. (Nezapomene si pro kontrolu vytvořit klíč k těmto cvičením v testu.) Jsou to tedy cvičení, která učitel angličtiny běžně používá při výuce.

Ukázka:

10.

REQUESTS FOR EXPLANATION, REPETITION, TO WRITE SOMETHING ON THE BOARD ETC. RESPONSES TO REQUESTS

ŽÁDOSTI O VYSVĚTLENÍ, ZOPAKOVÁNÍ, NAPSÁNÍ NA TABULI AJ. REAKCE NA ŽÁDOSTI

10.1. REQUESTS

ŽÁDOSTI, PROSBY

1) Can I just check who is doing what?

Můžu si jen znovu zkontrolovat, kdo bude dělat co / kdo co bude dělat?

2) Can you please explain it to me again?

Můžete mi to prosím vysvětlit?

3) Could we go over the action points again?

Mohli bychom znovu projít, kdo bude dělat co / kdo co bude dělat?

4) Could/Would you be a little more specific?

Mohl byste být trochu konkrétnější?

5) Could/Would you explain it once more, please?

Mohla byste to prosím ještě jednou vysvětlit? Vysvětlil byste to prosím ještě jednou?

6) Could/Would you explain what that means?

Mohl byste vysvětlit / Vysvětlil byste, co to znamená?

7) Could/Would you give an example, please?

Můžete prosím uvést/dát / Uvedl byste prosím (nějaký) příklad?

8) Could/Would you repeat that, please?

Můžete to prosím zopakovat? Zopakoval byste to prosím?

9) Could/Would you spell it out for me please?

Mohla byste to vyhláskovat / Vyhláskovala byste to prosím?

10) Do you mind explaining the phrase in more detail?

Vysvětlete prosím tu frázi (ještě) podrobněji.

11) Do you think you could possibly elaborate on that a little more?

Mohla byste to prosím ještě trochu rozvést / o tom říct ještě něco víc? Rozvedla byste to prosím trochu?

12) Do you think you could possibly have a look at the sentences I have made / I made up?

Mohla byste se prosím podívat na věty, které jsem vytvořila?

13) How do you spell „debt“?

Jak se píše „debt“?

14) How is it spelt [BR] / spelled? How do you spell that?

Jak se to píše?

15) I am not sure what you are referring to.

Nejsem si jist, o čem mluvíte.

16) I can’t tell one from the other. Explain them to me, will you?

Nerozeznám ty dvě věci od sebe. Vysvětlíte mi to, prosím?

17) I didn’t catch that, would you repeat it please?

Tomu jsem nerozuměl, zopakovala byste to prosím / mohla byste to prosím zopakovat?

18) I didn’t quite get the point. Could you give an example please?

To jsem tak úplně nepochopil. Mohl byste prosím dát příklad?

19) I hope you wouldn’t mind doing one more exercise. Let’s say …

Doufám, že vám nebude vadit, když si uděláme ještě jedno cvičení. Řekněme …

20) I hope you wouldn’t mind rephrasing it. – Of course I wouldn’t. The phrase implies/means that …

Mohla byste to prosím říct jinými slovy / jinak? Mohla byste to prosím vyjádřit jinak? – Beze všeho / Samozřejmě. Ta fráze říká/znamená/naznačuje, že …

21) I need to know how you would like me to do it.

Potřeboval bych vědět, jak chcete, abych to udělal.

22) I was wondering if you could repeat it.

Mohla byste to prosím zopakovat?

23) I wonder if you could help me.

Mohl byste mi prosím pomoct?

24) I’m afraid I don’t follow / I’m not with you. Tell me what you mean please.

Je mi líto, nestíhám (vás) / nedokážu vás sledovat / ztrácím se. Řekněte, co tím myslíte prosím.

25) I’m sorry but I’m not very clear about the last sentence.

Omlouvám se, ale není mi úplně jasná ta poslední věta.

26) I’m sorry I don’t get it.

Je mi líto, ale nechápu to / nerozumím tomu.

27) I’d like to double-check: What exactly did you mean by saying …?

Chtěl bych se ujistit, že tomu rozumím správně / Pro jistotu se raději ještě zeptám: Co přesně jste myslela, když jste řekla …?

28) I’m afraid I didn’t quite follow your point about … Could you go over that again?

Promiňte, nerozuměl jsem přesně tomu / nezachytil jsem přesně to, co jste říkala o … Mohla byste se k tomu prosím ještě vrátit / to prosím ještě zopakovat?

29) Is it correct to say that Bella will …?

Chápu to správně, že Bella bude …?

30) Is that a formal or an informal word?

Je to slovo spisovné nebo nespisovné?

31) Is there any chance you could give us more examples for this rule?

Mohla byste nám prosím dát víc příkladů tohoto pravidla / na toto pravidlo?

32) May I ask you a question?

Mohl bych se vás na něco zeptat?

33) May I ask you the Czech/English word for …?

Mohla byste mi říct, jak se … řekne česky/anglicky?

34) May I ask you to write it on the whiteboard?

Mohl byste to prosím napsat na tabuli?

35) Sorry to interrupt, but could you explain what … means in this context?

Omlouvám se za přerušení, ale mohla byste vysvětlit, co znamená … v tomto kontextu?

36) Sorry, but I don’t quite understand this.

Omlouvám se, ale úplně tomu nerozumím.

37) Sorry, I am still not quite clear about that …

Promiňte, ale stále mi není úplně jasná ta věc s …

38) Sorry, I didn’t catch that, could you say it again?

Promiňte, tomu jsem nerozuměl / to jsem nezachytil, mohl byste to říct znovu?

39) Sorry, I fail to comprehend [very formal]. Could you perhaps replay it for us?

Omlouvám se, nerozumím. Mohl byste nám to pustit ještě jednou?

40) That sounds unfamiliar to me. Could you explain please …?

To mi nic neříká. Mohl byste prosím vysvětlit …?

41) The meaning of the phrase escaped me somehow.

Význam té fráze mi nějak unikl.

42) The thing is that I don’t understand the task. Would you mind rephrasing it please?

Nerozumím (tomu) zadání, to je to. Jde o to, že nerozumím (tomu) zadání. Mohl byste ho prosím říct jinými slovy / to prosím říct jinak?

43) What beats me [colloq.] is … Would you mind explaining it for me? – No, I wouldn’t. Look, it’s not complicated: …

Co nechápu / Čemu nerozumím je … Mohla byste mi to prosím vysvětlit? – Beze všeho / Samozřejmě. Podívejte, není to složité: …

44) What context would we use that in?

V jakém kontextu bychom to použili?

45) What’s the English (word/equivalent) for …? How do you say … in English?

Jak se anglicky řekne … / Jaký je v angličtině ekvivalent pro …?

46) Will you give us a clue, please?

Napověděla byste / Napovíte nám? Mohla byste nám napovědět?

47) Would you mind pronouncing the word once more?

Mohla byste prosím to slovo ještě jednou vyslovit?

48) Would you mind repeating that for me?

Mohl byste to prosím ještě jednou zopakovat?

49) Would you mind writing it on the whiteboard? – No, I wouldn’t. Just a second.

Mohla byste to prosím napsat na tabuli? – Určitě. Hned to bude.

50) Would you show me how to use that in a sentence?

Ukázala byste mi, jak to mohu použít ve větě?

51) You are going a bit too fast for me. Could you say it once more and more slowly please?

Je to na mě moc rychlé. Mohl byste to prosím říct ještě jednou a pomaleji?

52) You couldn’t possibly tell us more about …, could you?

Myslíte, že byste nám mohla nám říct něco víc o …? Řekl byste nám prosím něco víc o …?

53) You wouldn’t mind writing that on the board, would you? – Of course I wouldn’t.

Napsal byste to prosím / Mohl byste to prosím napsat na tabuli? – Jistě, není problém.

10.2. RESPONSES TO REQUESTS

REAKCE NA ŽÁDOSTI/PROSBY

1) All right, I’ll write it on the board.

Dobře, napíšu to na tabuli.

2) Apparently, there is still confusion about the proper usage of this word. Let me explain it.

Evidentně panuje/je ještě zmatek ohledně správného použití tohoto slova / Zřejmě pořád není jasné, jak se správně toto slovo používá. Vysvětlím to.

3) Certainly.

Jistě.

4) Does that answer your question at least partially? – Yes, that’s what I wanted to know.

Je to aspoň částečná odpověď na vaši otázku? – Ano, to je to, co jsem chtěl vědět.

5) Don’t ask me that.

To se mě neptejte.

6) For sure.

Jasně [kolokv.] / No jasně [kolokv.]. Jistě.

7) Got that [colloq.]? Do you understand that?

Je to jasný [kolokv.] / jasné? Rozumíte tomu?

8) I cannot give you another answer at the moment, but I can double-check it and get back to you.

Teď vám nemohu dát jinou odpověď, ale mohu to ještě znovu ověřit/zkontrolovat a můžeme se k tomu vrátit.

9) I can’t remember off the top of my head.

Z hlavy to (teď) nevím.

10) I can’t say for sure/certain.

Nevím to jistě.

11) I don’t have the faintest/foggiest idea.

Nemám nejmenší tušení.

12) I don’t want to give you a wrong answer. I’ll find out and let you know.

Nechci vám odpovědět nesprávně. Zjistím to a dám vám vědět / řeknu vám.

13) I find this question inappropriate/awkward, I’m not going to answer it, sorry.

Pokládám tuto otázku za nemístnou, nebudu na ni odpovídat, je mi líto.

14) I’ll be coming to that, so if you don’t mind I won’t answer your question straightaway / straight away / at this moment / right away.

Dostanu se k tomu, takže jestli vám to nevadí, tak bych na vaši otázku neodpověděl hned.

15) I’ll double check that and let you know.

Ověřím to a dám vám vědět / řeknu vám.

16) I’m afraid, I can’t answer that off-hand / off-the-cuff [colloq.] / off (the) top of my head.

Je mi líto, nemůžu teď na to spatra odpovědět.

17) It might be an idea to leave this till next time.

Možná to necháme / Nechala bych to až na příště.

18) It sure is an interesting question.

To je bezesporu/určitě zajímavá otázka.

19) Let me explain it by way of an example: …

Vysvětlím to na příkladu: …

20) Let me look that up for you.

Zjistím to pro vás.

21) Let me think about it (for a moment).

Nechte mě chvilku přemýšlet / Nechte mě se nad tím chvilku zamyslet.

22) Let’s refer to the dictionary for all the meanings of the word. Sven, will you look it up please?

Podívejme se do slovníku na všechny významy tohoto slova. Svene, najdete to prosím?

23) No clue [colloq.] / Not a clue [colloq.] / No idea.

Nemám zdání/tušení / Netuším.

24) No problem. … Well, that’s already self-explanatory, isn’t it?

Beze všeho / Není problém / Samozřejmě. … Teď je to už evidentní / už to nepotřebuje další vysvětlení / už je to jasné, že?

25) O.K., here is a short explanatory note: …

Dobře, tady je krátké vysvětlení: …

26) O.K., let’s go over it once again.

Dobře/Fajn, pojďme si to projít ještě jednou.

27) Of course, I can explain it later on, but not just now, sorry / Of course, but I’m afraid I can’t explain it right now, I’ll do it later!

Určitě, můžu to vysvětlit později, ale ne teď, omlouvám se!

28) Oh, my mind has gone blank [colloq.]. I can’t remember now. Sorry!

Ach jo / Jé, teď mám okno [kolokv.]. Teď si nemůžu vzpomenout. Omlouvám se!

29) Pleased to.

Rád/Ráda.

30) Right?

Je to tak?

31) Search me. [colloq.]

Fakt nevím. [kolokv.]

32) Sure, don’t worry. Oh yes, no problem.

Jistě/Samozřejmě, to není problém.

33) That’s a different thing/story from what we have just been speaking about.

To je něco jiného, než o čem jsme zrovna mluvili.

34) That’s a really good question, I’ll check that.

To je opravdu dobrá otázka, ověřím to.

35) The word means …

To slovo znamená …

36) This is a term applied to …

Toto je termín používaný / Tento termín se používá pro …

37) This use is indicative of …

Toto použití je charakteristické/příznačné pro …

38) Well, let me think about that.

Počkejte, nechte mě (chvilku) přemýšlet.

39) What do you suggest/think?

Co vy si myslíte?

40) What exactly do you have in mind?

Co přesně máte na mysli?

41) Yes, go ahead.

Jistě, ptejte se.